Přestali jsme kontrolovat nestvůry pod postelí, když jsme si uvědomili, že jsou v nás.

27. července 2014 v 18:55 | Klein. |  Artikel.

Každý máme své vnitřní démony s kterými bojujeme. Ten můj démon se jmenuje deprese.
Ten co to nezažije nepochopí jaké to jsou stavy, co se člověku odehrává hlavě a jak s vámi můžou deprese manipulovat. Je to jakoby vás někdo měl na provázku a prostě si s vámi hrál, ikdyž zrovna nechcete.

Ono to není jenom o pocitu, že jste jednou dole či nahoře. Ono to je buď že jste nahoře a nebo jste na totálním dnu. Já se ve své vlastní kůži někdy cítím jakobych trpěla už spíše maniodepresi. A můžu si to myslet opravdu zlehka, když tuhle psychickou nemoc v rodině máme a bohužel je dědičná. Sice mi to ještě žádný lékař neřekl, že bych na to u mě našli sebemenší podezření, ale já se na to tak cítím. Jednou mám období mánie a jednou zas trpím. A tak to je dokolečka. Neustála se to opakuje jakobych byla na nějakém kolotoči, který je rozjetý v plném proudu a já z něho nemůžu vystoupit, ikdyž bych chtěla.

Nejhorší na tom je, že jsem s tím bojovala několikrát a pokaždé jinak. A vždycky to pomohlo na nějakou dobu neurčitou, ale zas se to vrátilo.
Jsem už vážně tak ztracená jak si myslím?
Chce se mi řvát ale nejde to. V noci nemůžu spát. Neustále se budím a nemůžu přijít na nějaké normální myšlenky. V hlavě jenom samé kraviny a kokotiny. Jinak nic.
A to je to co mě na mém životě nebaví. Začínám z toho být pomalu a jiště vyčerpaná.
Rette mich...

Teď bych si dala svoje milovaného cigár, protože tímhle článkem jsem akorát rozbouřila ve svý hlavě další nesmyslné myšlenky. A ani to cigáro teďkom nemám..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ang Ang | Web | 27. července 2014 v 19:16 | Reagovat

No, aspoň je tam pár těch stavů nahoře. :) Já je taky mívám, ale vždycky je to v řádu hodin, někdy dva dny. I když pak zas ty "dole" nejsou tak silný. Spíš je mi pořád tak apaticky. :)

2 Beatricia Beatricia | Web | 27. července 2014 v 19:34 | Reagovat

Tvůj minulý článek byl plný optimizmu a radosti nad společným soužitím s tvým přítelem.  Nebylo v něm ani stopy deprese. Zase bude dobře; každý mrak má stříbrný okraj a vyjde slunce.☼☼☼

3 Čičík Čičík | E-mail | Web | 27. července 2014 v 21:00 | Reagovat

Neboj se miláčku :-*** budu se snažit aby vše bylo vpořádku a abys nemusela prožívat to co prožíváš <3 JEDEME VTOM SPOLEČNĚ A NA TO NIKDY NEZAPOMEŇ <3 vždy když ti bude nejhůř tak víš že máš jít zamnou jsem jedno velke Čičík... ehm teda ucho :-D Miluji tě lásko :-*

4 Marjánka. Marjánka. | Web | 27. července 2014 v 21:11 | Reagovat

Já asi tak o Vánocích se zase snažila odrazit ode dna a jako obvykle brouzdala po netu. No a narazila jsem na stránku deprese.com a ještě nějakou diskuzi o depresi. Pročítala jsem si příznaky a tak a pomalu si začala říkat, že už asi vím, v čem to jsem. Je to hrozný svinstvo, protože i když jsem teď šťastná, dokážu se z ničeho nic dostat do stavů bezmoci a nejraději bych tu nebyla. Ale jen díky příteli, který mi řekl ,,Nemáš nárok si něco udělat, jsi moje'' to nějak překousnu. Jenže asi tak před půl rokem, po Silvestru, se to překousnout nedalo, každý den jsem brečela a hledala cestu, jak z toho ven. Nevím přesně, co dalo podnět tu depresi ve mě vyvolat, ok, možná trochu tuším. Ale tak to v tom lítám už asi dva roky.
Jen chci říct, že vím, jak se cítíš. :/
A krásně napsaný článek. :)

5 Kubi Kubi | Web | 27. července 2014 v 21:16 | Reagovat

Připomínáš mi moji nejlepší kamarádku, je na tom úplně stejné, pořád má deprese a já fakt nevím, jak jí pomoct, protože vím, že to prostě nejde... Chápu to... Snad vás to obě někdy nějakým zázrakem přejde:)
Já vždy dělám chutě xP xD

6 Ornella van Cor Ornella van Cor | Web | 27. července 2014 v 21:24 | Reagovat

Ten článek byl psán podle skutečnosti, nebo jsem ho spíš napsala tak, jak si myslím, že by to napsal můj ex :) A moc děkuji za milý komentář.

Deprese je svině. Moje mamka jí trpí, babička trpěla, já se na to připravuji. Zatím vnímám mírné záchvěvy, ale ještě se to u mě tolik neprojevilo, i možná díky tomu, že mě moje psycholožka nenechala do deprese spadnout. A ne, nejsi ztracená. To jen tvoje hlava tvrdí opak. Ale ty si ve svém vlastním zájmu musíš uvědomit a připomenout, co dělá tvůj život šťastnější a veselejší. Nic jiného nefunguje, věř mi. Brala jsem antidepresiva a bylo mi jen hůř. A jelikož jsem také kuřačka tak chápu, že zapálit si je kolikrát lepší než se vyřvat. :) Držím ti palce

7 BeeDee BeeDee | Web | 27. července 2014 v 22:22 | Reagovat

Teda nedokážu si představit, že bych měla takovýhle depky. To musí být hrozný. Ale věřím, že se z toho určitě dostaneš =) Důležitý je najít si něco, co dodá tvému životu hlubší smysl..

8 Ginny . Ginny . | Web | 27. července 2014 v 23:14 | Reagovat

True , so true ... but who would love a girl who cuts herself ?

9 without-problem without-problem | Web | 28. července 2014 v 2:21 | Reagovat

Říká se, že u nás v rodině se dědí alkoholismus, ale jen někteří si plně uvědomují, že je to deprese, kterou mladší generace sledovala ty starší zahánět alkoholem  - jejich rodiče, takže v tom pokračují..pokračujeme..taky. Deprese rozhodně není žádná prdel, a sebepoškozování taky ne.

10 Terezi Bathler Terezi Bathler | E-mail | Web | 28. července 2014 v 9:07 | Reagovat

Neumím si představit, že bych tahle trpěla něčím podobným. Naštěstí depky nemám, ani nechci. Ale najdi si ještě někoho kromě tvého přítele, nebo se ze všeho vypiš, jak to děláš tady, vybreč se a třeba bude líp. :-)

11 Agape Agape | Web | 28. července 2014 v 11:09 | Reagovat

Ahoj, ak máš rada umenie pozývam ťa na moju novú FB stránku : https://www.facebook.com/artumenie/ :)

12 Olja:) Olja:) | Web | 29. července 2014 v 9:53 | Reagovat

To zní dost děsivě .. já měla podle mě takovou tu skutečnou depresi tak max. 2x za život,ale lituju lidi kteří s tím mají problémy,protože to musí být hrozné :X držím palce,aby se ti to zlepšilo:)

13 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 29. července 2014 v 9:55 | Reagovat

ten název článku je sakra přesný! no on i tne článek :O pocit deprese? ten znám. Ale zrovna teď je to docela dobrý. Jsem na houpačce..jednou dobrý, po druhé špatný. Nemohla jsem spát, celou noc jsem se budila..myslela jsem na věcma který bych chtěla vrátit..nad minulostí..vrací se ke mě každý den..a to si pořád do hlavy tluču, že je to za mnou..že bude líp, že musím zapomenout..ale prostě to nejde..můžu si říkat co chci, ale nejde to. Někdy nad mýma myšlenkama, si přijdu jako blázen. Někdy si říkám, že ten blázen snad i jsem. Nevím jak bych ti mohla  pomoc, protože sama nevím co se sebou :O někdy se chci i profackovat abych se probudila z tich debilních depresí. Prostě ti přeju, aby bylo lip, protože mi přijdeš hodně fajn, a fajn lidi si takovýhle chvíle nezaslouží! :)

14 Andy Andy | Web | 29. července 2014 v 19:24 | Reagovat

znám to až moc dobře.. a nechci na ty zlý časy vzpomínat..

15 femme fatale femme fatale | Web | 29. července 2014 v 21:19 | Reagovat

hore hlavu! daj si cigu a voľne dýchaj!!! snád bude lepšie :)

16 Robynn | http://crystalmeadow.blog.cz Robynn | http://crystalmeadow.blog.cz | E-mail | Web | 30. července 2014 v 15:53 | Reagovat

Nemůžu tak úplně říct, že vím jak se cítíš.. To nemůže nikdo. U každého to vypadá a probíhá jinak i přesto, že třeba mají stejnou chorobu.

Taky si občas připadám zbytečná, ztracená a k ničemu. Ne občas, pořád.

17 homoleninus homoleninus | Web | 1. srpna 2014 v 13:33 | Reagovat

Říkala sem si "sem prostě jen protivná", "zažívá to každej", ale nazažívá.

Lidi kteří mě znají dlouho mi nevěří. Nejlepší kamarádka mi řekla, že je to to samý, jako když se ona cítila smutná z toho, že jí umřela babička.

Je třeba sebrat odvahu, uvědomit si, žeby to mohl být problém a najít si pomoc.
Bez pomoci bych tu dnes už nebyla. Vím to.

Drž se ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama