Září 2014

Dálkové studium+Wattpad.

28. září 2014 v 17:46 | Klein. |  Scheisstag.
V první řadě bych vám chtěla poděkovat za tunu krásných komentářů. Ráda si je čtu a ještě raději pro vás píšu nové a nové články. Jsem ráda za blog.cz a hlavně jsem ráda za vás.

Jako první se chci zmínit o svém dálkovém studiu. Hodně lidi se mě na to ptalo. Otázka "Proč studují dálkově" je sice špatně položená, protože proč to tak je vám může být jasné. Chtěla jsem. Otázkou je spíš jak jsem se k tomu vlastně dostala. A o tom vám chci právě napsat.

Je mi 20 let a stále mám základní vzdělání. V dnešní době to už není žádná ostuda, ale také v dnešní době najít si práci jenom ze základkou, to už je docela problém. Kdysi jsem normálně na denním studiu studovala servírku na maturitním oboru. Kvůli psychickému stavu jsem musela ale odejít a tak jsem po šesti měsiční, školní pauze šla opět na tu samou školu, opět na servírku, ale na vyuční list abych mohla jít rovnou do třetího ročníku. Tam jsem si ale nesedla ze třídou, tak jsem po měsíci odešla. A vzhledem k tomu, že už jsem opravdu vyčerpaná sedět každý den ve třídě s bandou debilů, tak jsem šla opět zpátky na naší školu, zpátky na servírku a zpátky do třetího ročníku na vyuční list ale dálkovou formou. Takže do školy chodím jenom ve čtvrtek a zbytek je pouhé domácí studium. A víte co? Jsem spokojená. Opravdu jsem spokojená a konečně to cítím i v kostech, že tu školu dodělám. Tak to je takové moje menší shrnutí proč jsem na dálkovém. A teď k druhému tématu...

Wattpad.
To jsem vážně o tak úžasné aplikaci musela zjistit až včera? Někdy se sama sebe ptám kde já to opravdu žiju, že oničem nevím. No rozhodně jsem se na webovce hned zaregistrovala, do mobilu stáhla aplikaci, vyplnila profil a před chvílí, než jsem začala psát tenhle článek jsem vložila první díl povídky Nezkrotná Vášeň. A tím bych vás chtěla nalakat na svůj profil. Ze začátku to pro vás bude asi takové nezáživné. Jako první povídku jsem tam dala o Billu Kaulitzovi ale postupem času tam budou přibývat další a další a i o jiných lidech. Také se tam objeví povídka, kterou budu dávat i sem na blog, o které jsem vám psala v předchozím článku. Chcete o ní vědět něco víc? Tak jo.
Přemýšleli jste nadtím proč jsem vlastně napsala článek o herci ze super drbny? Ed Westwick (Chuck Bass) ? Ano, bude to totíž o něm. A jak si můžete přečíst i na wattpad já jedině píšu erotické romány. Nic víc. Na téhle povídce ještě, ale pracuji, takže se zatím neobjeví ani zde ani na wattpad, ale bude to už v průběhu příštího měsíce.
Takže..
Pokud tu má někdo wattpad a nebo rád čte, budu ráda za každé čtenáře.
>> http://www.wattpad.com/story/24054648-nezkrotn%C3%A1-v%C3%A1%C5%A1e%C5%88

Tak to je zatím o mně vše.
A jak se vlastně máte a jak u vás probíhal víkend? Já hrála the sims a psala nezkrotnou vášeň. Takže prostě jenom relax v posteli.


V současnosti žijeme v reakci, kterou jsme vytvořili v minulosti. A nyní, právě teď si tvoříme budoucnost.

27. září 2014 v 13:30 | Klein. |  Artikel.
O tom jak máme žít, co máme dělat, čemu se máme vyvarovat a jak zde vlastně přežit se nikde nedočteme. Není to totíž písemka ze školy a nebo rovnou maturita. Nemůžeme si k tomu sednout, pořádně se to naučit a pak jít dál. Není to totíž návod. Je to život. Náš život.

Když jsme byli malí, mysleli jsme že naše povinnost je akorát se naučit psát a počítat a tím to všechno skončí. Postupem času jsme zjišťovali, že musíme udělat vše proto aby jsme se dostali na nějakou střední a poté jí také úspěšné ukončili. Takže jsme se dále museli učit aby jsme udělali přijímačky a ukončili základní školu a potom přišla povinná četba a jiné záležitosti. Jenomže tohle není všechno. V tom všem je toho ukryté víc.

Nakonec zjistíme, že škola není to všechno co nám do života dá. Dá nám jenom vzdělání, které se pak odvíjí do naší budoucnosti kde vlastně skončíme. Ale největší, nejkrutější a zároveň nejlepší je škola života.

Stále chybujeme a nikdy chybovat nepřestaneme. Jsme lidé a ne žádni roboti, kteřé jsou naprogramování. Jediné co můžeme je, že se z naších chyb poučíme. Ale ikdyž se ponaučíme, zjistíme, že potom chyby děláme zase někde jinde. Nevím zda nám je předurčeno chybovat, ale chybovat je lidské. A tím se odvíjí naše životy. A tím vším se vlastně učíme žít.

A ne. Neříkám, že to tak je. Tohle je jenom moje teorie. A proto se vás ptám..
JAK VY SE UČÍTE ŽÍT?


Ed Westwick.

26. září 2014 v 15:03 | Klein. |  Favoriten.
  • Herec, zpěvák.
  • 27.6.1987
  • Britský herec narozen v Stevenage.
  • Nyní žije v New Yorku.
  • V zdělání získal v národním divadle pro mládež.
  • Můžeme ho vidět ve filmech: 30 a půl metrů, Potomcí lidí, holka s prknem aj.
  • Nejznámější je ze seriálu super drbna, kde si zahrál bohatého Chucka Basse. Za tuhle roli obdržel dvě ceny na Teen Choice Awards v roce 2008 a 2009 v kategorií největší televizní darebák.
  • V časopise People byl v roce 2008 označen jako jeden z nejvíc sexy mužů.
  • Nějakou dobu chodil z herečkou Jessicou Szohr, kterou poznal při natačení super drbny. Měla roli Vanessy. V roce 2010 se rozešel.
  • Je členem anglické skupiny The Filthy Youth, ale nemá na ní čas kvůli natačení, tak přemýšlí že si v New Yorku založí další.
  • A je to prostě Chuck Bass! :D

Vy co mě dobře znáte moc dobře víte jak je pro mě seriál super drbna naprostá srdeční záležitost. Všechny postavy mám ráda. Hlavně Blair, Serenu, Dana, Nathana, Lilly, no prostě opravdu všechny, ale Chuck .. Chuck Bass je opravdu jeden. A jsem ráda, že Chuck Bass je zrovna Ed Westwick.

Díky němu jsem vlastně začala ten seriál sledovat. Jak jsem viděla kdysi dávno jeden díl na primě, jak jsem viděla jeho, byla to opravdu láska na první pohled. Líbil se mi, když byl takový hajzlík, ale pak co se z něho stalo? Jak já bych si přála aby Christiana Grey v odstínech hrál zrovna on! Ed Westwick má v sobě hodně velké kouzlo a kdyby to zahrál jako Chucka Basse: S tou jeho chůzi, s tím jeho mluvením, s tím jak se tváří. A upřímně .. v saku vypadá velmi, velmi ohromně. No herci na padesát odstínů jsou vybrání, takže si o tom akorát můžu nechat jenom zdát, ale že je to sakra vážně perfektní sen!

PS: Myslíte, že jsou všichni britové tak sexy jako on?


Zpátky na zem.

23. září 2014 v 12:00 | Klein. |  Scheisstag.
Je tak těžké vrátit se na blog po dvou měsicích - nevím co je horší, jestli to, že bez jakkéhokoliv vědomí jsem se na tolik dnu vypařila z blogového světa, nebo ta krutá realita, že jsem si celou dobu myslela, že jsem tu nebyla měsíc - nic méně, prázdniny skončily, timpádem skončila i moje brigáda a ja jako studentka pouhého dálkového studia mám víc času než dost. Prvně jsem svůj čas investovala do the sims a čtení padesátí odstínů a vzhledém k tomu, že se den co den válím doma, kromě čvrtku což je jediný den kdy zasedávám do lavic, není lepší vysvobození než se navrátit k tomu co nejvíc miluji..psaní.

Ano.
Nejenže se vrácím na blog s hlavou naprosto k prasknutí kolika článkami mám chuť vás tady zasypat, ale také se chci vrátit ke psaní. A jestli se jako doposud dočkám vaší podpory a budu zde mít zástup vášnivých čtenářů, tak vás můžu ujistit, že vás opravdu v ničem nevynechám a mojí zbrusu novou povídku si budete moct přečíst v nejbližší době. Hoříte zvědavostí? To já také. Ptáte se proč? Trochu vás potrápím a proto pro tuhle chvílí budu mlčet jako hrob. Můžete být ale v klidu, moc dlouho mi to nevydrží.

Ale moje psaní teďkom odsuneme na chvíli bokem. Chci po dlouhých dvou měsicích slyšet o vás! Chci vědět jak jste trávili poslední měsíc prázdnin do posledního okamžiku a jak se teď máte ve škole či v práci. Tak moc jste mi tu všichni chyběli, tak doufám, že mě do všeho zpátky zasvětíte a pořádně se rozepíšete. Opravdu mě mrzí, že jsem toho tolik prošvihla, tak se na mě už nezlobte a zasypte mě tu nekonečnými slohy o posledních dvou měsicích, které jsem s vámi ve vaších článkách nemohla prožít.

Pod celým článkem jsem pro vás ukryla nějaké fotky.
Jsou to takové menší záblesky z mého života.
A OPRAVDU CHCI TY SLOHOVKY O VÁS!